Metoda MEDIDIET® Výživový slovníček

Výživový slovníček

 

Vyhledejte si definici běžně se vyskytujících výživových termínů  

(slovníček záměrně vynechává popis všeobecně známých vitaminů, stopových prvků a potravinářských aditiv)

 

A

Adipocyt

Tuková buňka, základní jednotka tukové tkáně.

 

Aminokyseliny (AMK)

Jsou základním stavebním kamenem bílkovin. Z 22 AMK je 9 „esenciálních“ – organismus si je nedokáže vytvořit a je závislý na jejich přísunu z potravy.

 

Anorektický

Vyvolávající nechutenství. V přeneseném slova smyslu „potlačující hlad“.

 

Antioxidanty

Látky schopné korigovat negativní efekt oxidačního stresu, mající schopnost neutralizovat volné kyslíkové radikály. Řadíme mezi ně například vitamín C a E, flavonoidy, beta-karoten, koenzym Q10, atd. Též viz odkaz: Oxidační stres.

 

Ateroskleróza

Patologický proces ucpávání a strukturální degenerace tepen, jehož prvním krokem je ukládání tuků do cévní stěny.

 

 

B

Body Mass Index (BMI, index tělesné hmotnosti)

Velmi rozšířený ukazatel podváhy, normální hmotnosti, nadváhy a obezity. Je vyjádřením hmotnosti v kilogramech dělené výškou vyjádřenou v metrech2. Hodnota mezi 18,5 – 25 je považována za normální, hodnota mezi 25 a 30 ukazuje na nadváhu, nad 30 se již jedná o obezitu. Hodnota pod 18,5 značí podváhu. 

 

 

C

Celulitida

Estetický problém způsobený nenormálním ukládáním tuku v podkoží, zejména u žen. Příčina je multifaktoriální.

 

Cholesterol

Lipid buněčných membrán, který hraje klíčovou roli také v procesu tvorby žluči a pohlavních hormonů. Dílem se tvoří v lidském organismu, dílem je přijímán potravou (živočišné bílkoviny). Existuje dobrý (HDL) a špatný (LDL) cholesterol. Jeho nadbytek se dává do souvislosti se zvýšeným rizikem vzniku kardiovaskulárních chorob.

 

Cholesterolemie

Hladina cholesterolu v krvi.

 

 

D

Degenerativní onemocnění

Patologický stav s progresivním vývojem, mnohdy geneticky podmíněný, charakterizovaný postižením funkce či struktury tkání nebo orgánů. Vývoj degenerativního onemocnění lze zpomalit, nikoliv vyléčit.  

 

Diabetická retinopatie

Poškození oční sítnice způsobené cukrovkou.

 

Dobrý cholesterol

HDL – high density lipoprotein 

 

Doplňky stravy (potravní doplňky)

Volně prodejné přípravky zařazené mezi potraviny, které dodávají organismu nutrienty nedostatečně zastoupené v běžné stravě (vitamíny, minerály, omega kyseliny, atd.).

 

 

E

Energetická potřeba organismu

Je závislá na pohlaví, hmotnosti, fyzické aktivitě, atd. Pohybuje se okolo 2000 kcal u žen a 2500 kcal u mužů.

 

Esenciální proteiny (aminokyseliny)

Bílkoviny (aminokyseliny), které si organismus nedokáže sám vyrobit a je odkázán na jejich přísun potravou.

 

 

F

Fruktooligosacharidy (FOS)

V tenkém střevě nestravitelné a neasimilovatelné polysacharidy, které beze změn putují do střeva tlustého. Jsou významným prebiotikem a zdrojem energie pro střevní flóru. V doplňcích stravy je jejich nejčastějším představitelem inulin z čekanky, který se ve střevě chová jako rozpustná vláknina. Inulin se používá také jako sladidlo, které má nulovou kalorickou hodnotu a nezvyšuje hladinu krevního cukru.

 

Flavonoidy

Přírodní antioxidanty s 20-50 x větším antioxidačním potenciálem, než má vitamin C a E. Významné pro zdraví cév (například rutin), správnou funkci inzulínu, atd. Zdrojem je například dužnina citrusových plodů, borůvky, maliny, plody ostropetřce mariánského, červené víno.

 

Funkční potravina

Potravina přirozeného původu, která - vedle kalorického přísunu – také přispívá také k prevenci a zdraví.

 

 

G

Glukóza (hroznový cukr, krevní cukr)

Jednoduchý cukr, klíčový zdroj energie pro lidský organismus. Pro některé orgány nenahraditelný zdroj energie (mozek, červené krvinky).

 

Glykemický index

Veličina ukazující na rychlost, s jakou se z konkrétní potraviny dostává glukóza do krve. Potraviny s vysokým glykemickým indexem (nad 70) zvedají hladinu glukózy velmi rychle (vařené brambory, med, glukóza, pivo), potraviny s nízkým glykemickým indexem (pod 55) naopak pomalu a jsou vhodné pro redukční diety a diabetiky (ovoce, zelenina, ořechy, fruktóza, atd).

 

Glykemie

Hladina glukózy v krvi.

 

Glykogen (živočišný škrob)

Zásobní polysacharid, složený z velkého množství monosacharidových glukózových jednotek, obsažený, v podobě zrnek, v játrech a svalech. Jde o rychle mobilizovatelný zdroj energie (zvýšená námaha, apod.).

 

 

H

High Density Lipoproteins (HDL)

HDL zajišťuje přesun nadbytečného cholesterolu z buněk do jater, kde je dále zpracováván a eliminován. Označuje se také jako „dobrý cholesterol“.

 

 

Homeostáza

Schopnost organismu udržovat stabilní vnitřní prostředí (teplota, acidobazická rovnováha, hospodaření s tekutinami, atd.) nezávisle na zevních vlivech.

 

Hypokalorický

S nízkým obsahem kalorií.

 

 

I

Imunitní systém

Zahrnuje buněčné a molekulární reakce lidského organismu, které mají za cíl společně bránit organismus proti působení patogenních bakterií, virů, parazitů a hub.

 

Intestinální flóra

Komplex bakterií, kterými je osídleno střevo.

 

Intoxinace

Zdravotní problémy vyvolané patogenními mikroorganismy přijatými potravou. V širším slova smyslu problémy vyvolané zplodinami metabolismu, nikoliv nutně pocházejícími z mikroorganismů.

 

Inzulín

Hormon produkovaný slinivkou břišní, jehož hlavní funkcí je snižovat hladinu glukózy v krvi. Jeho nedostatek je podstatou cukrovky.

 

 

J

Jednoduché sacharidy (monosacharidy, rychlé cukry)

Patří mezi ně například glukóza, sacharóza, fruktóza, laktóza, atd. Jejich charakteristickou vlastností je velmi rychlá vstřebatelnost a – při nadužívání – zvyšování hmotnosti.

 

K

Kardiovaskulární onemocnění

Patologický stav týkající se srdce a cév.

 

Kasein

Hlavní mléčný protein. Tvoří 80% kravského mléka.

 

Ketonové látky (ketolátky)

Organické sloučeniny vznikající v organismu ve stavech, kdy používá tukovou tkáň jako zdroj energie (například během hladovění). Řadíme mezi ně kyselinu beta-hydroxymáselnou, acet-octovou a aceton.

 

Kolagen

Nejrozšířenější protein v těle, základní stavební kámen pojivové tkáně. Jeho úbytek je v přímém vztahu ke stárnutí tkání.

 

Ketogeneze

Tvorba ketonových látek v organismu. Běžně se s ní setkáváme při hladovění.

 

Komplexní sacharidy (polysacharidy, komplexní cukry, pomalé cukry)

Biochemicky jsou složené z mnoha monosacharidových jednotek. Jsou obsažené například v živočišném nebo rostlinném škrobu. Jako zdroj energie se uvolňují pozvolna (na rozdíl od tzv. „rychlých cukrů“).

 

Kyselina askorbová

Synonymem je Vitamin C.

 

 

L

Lipidy (tuky)

Jedna ze základních živin (vedle sacharidů a bílkovin), která je významným zdrojem energie. Z každého gramu lipidů si organismus vytvoří energii v hodnotě cca 9 kcal. Jejich stavebními kameny jsou tři druhy mastných kyselin (nasycené – SFA, mononenasycené – MFA a polynenasycené PFA).

 

Liposulubilní

Rozpustný v tucích. Liposolubilní nutrienty jsou pak v tukové tkáni skladovány.

 

Low Density Lipoproteins (LDL)

Též označované jako „špatný cholesterol“. LDL mají především transportní funkci – dopravují cholesterol k buňkám. V případě vysokých hladin cholesterolu v krvi se tento usazuje v cévní stěně a zvyšuje tak kardiovaskulární riziko.

 

 

M

Malnutrice

Důsledek dlouhodobého stavu výživy, která nepokrývá všechny potřeby organismu z hlediska kvantitativního a/nebo kvalitativního.

 

Markronutrienty

Nutrienty, které organismus vyžaduje ve velkých množstvích. Řadíme sem bílkoviny, sacharidy, tuky a vodu, které jsou pro organismus zdrojem energie (s výjimkou vody).

 

Mastné kyseliny (MK)

Jsou základním stavebním kamenem tuků. Bez dvojných vazeb mají podobu stabilních nasycených MK (jejich příkladem je energetická zásoba v podobě tukové tkáně), s dvojnými vazbami ztrácejí stabilitu a stávající se nenasycenými MK, z nichž některé jsou pro organismus nepostradatelné (nedokáže si je vytvořit a je závislý na jejich přísunu potravou – například omega kyseliny). MK jsou také nezbytné pro transport vitamínů rozpustných v tucích (A,D,E,K).

 

Metaanalýza

Způsob statistického zpracování dat z jednotlivých, dílčích studií provedených na dané téma. Má mnohem vyšší stupeň věrohodnosti než jednotlivé studie.

 

Metabolismus (látková přeměna)

Soubor biologických a chemických procesů v organismu, které zajišťují dostupnost energie. Bazálním (klidovým) metabolismem rozumíme látkovou přeměnu jedince, jehož organismus je v klidu, a který zajišťuje jen základní životní funkce (srdeční činnost, dýchání, udržování tělesné teploty, atd.).

 

Mikronutrienty

Nutrienty, které organismus potřebuje jen v relativně malých množstvích. Řadíme sem vitamíny, minerály, stopové prvky, atd.

 

Minerály (nerostné látky)

Organismus potřebuje k normálnímu fungování (metabolismus kostí, krve, hormonů, atd.) značné množství minerálních látek a stopových prvků (oligoelementů). Mezi minerály řadíme například vápník, fosfor, sodík, draslík, hořčík, síru, atd.

 

 

N

Nasycené tuky

Jejich zdrojem je zejména maso a masné výrobky, stejně jako vejce. Dávají se do souvislosti se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění a vysokou hladinou cholesterolu. Též viz odkaz: Mastné kyseliny (MK).

 

Nerozpustná vláknina

Zvětšuje objem stolice, zrychluje trávicí proces a minimalizuje styk střeva s toxickými látkami, které vychytává. Navozuje pocit zasycenosti. Nefermentuje a není tak zdrojem energie. Přirozeným zdrojem je ovoce, zelenina, skořápkové plody a semena, otruby, atd.

 

Netuková tělesná hmota (Lean Body Mass)

Hmotnost těla (kůže, kosti, svaly, orgány, tělesné tekutiny), s výjimkou tukové tkáně.

 

Neurotransmiter (přenašeč)

Látka, která zajišťuje přenos vzruchů v nervové soustavě. Mezi neurotransmitery řadíme například acetylcholin, noradrenalin, serotonin, a d.

 

Nutrient (živina)

Látka, kterou organismus přijímá cestou trávicího traktu a která je nezbytná pro jeho výživu a vývoj. Nutrienty dělíme na dvě velké skupiny – makronutrienty a mikronutrienty (viz příslušné odkazy).

 

Nutrikosmetika (Nutriterapie, Nutriprevence, Nutricosmetics, Cosmetofood)

Jde o formu zdravého stravování (léčba stravou, nutriterapie, nutriprevence) a konzumace potravin bohatých na aktivní látky přispívající ke zdraví a preventivně působící proti nejrůznějším onemocněním. Pozitivní efekt je vidět zejména na kůži, nehtech, vlasech (odtud označení „nutrikosmetika“, kosmetika prostřednictvím stravy).

 

 

O

Oligoelement (stopový prvek)

Oligoelementy jsou látky, které organismus potřebuje ve velmi malých množstvích, ale mající zásadní vliv na bezpočet životně důležitých biochemických reakcí. Mezi stopové prvky řadíme například jód, selen, železo, zinek, hořčík, atd.

 

Omega 3

Omega 3 polynenasycené mastné kyseliny představují skupinu mastných kyselin, které jsou pro lidský organismus nezbytné a neumí si je sám vyrobit (musí je získat ze stravy). Jejich přirozeným zdrojem je zejména rybí maso, chia semínka, lněná semínka, řepkový olej, sójové boby, atd. Mají zásadní význam pro zdraví buněčných membrán, stejně jako pro bezpočet biochemických procesů v těle (regulace krevního tlaku, elasticita cév, imunitní a zánětlivé reakce, shlukování krevních destiček, atd).

 

Omega 6

Omega 6 polynenasycené mastné kyseliny představují skupinu mastných kyselin, které jsou pro lidský organismus nezbytné a neumí si je sám vyrobit (musí je získat ze stravy). Jejich přirozeným zdrojem jsou zejména rostlinné oleje, nejrůznější semínka a cereálie. Hrají důležitou úlohu v normálním fungování nervové soustavy, srdce a imunity obecně. Příznivě ovlivňují také alergické a zánětlivé reakce.

 

Oxidace

Oxidací rozumíme chemickou reakci, do které vstupuje kyslík. V medicíně má obvykle negativní dopady na zdraví buňky.

 

Oxidační stres

Poškození buněk v důsledku působení volných radikálů, během kterého se uvolňuje kyslík. Dává se do souvislosti s procesem předčasného stárnutí a vznikem degenerativních onemocnění Též viz odkaz: Degenerativní onemocnění.

 

 

P

Pojivová tkáň

Tkáň mající v organismu podpůrnou a pojivovou funkci, která vznikla z primitivní rosolovité tkáně během embryonálního vývoje (z mezenchymu). Představuje 65 % hmotnosti lidského těla.

 

Pomalé proteiny

Proteiny, které jsou jen pomalu stravitelné. Mají rozhodující úlohu v ochraně svalové energie před použitím jako zdroje energie. Příkladem je kasein Též viz odkaz: Kasein.

 

Potravinová alergie

Anormální reakce imunitního systému na požitou potravinu, zprostředkovaná protilátkami typu IgE. Nejčastější projevy jsou kožní, ale také dýchací, střevní, atd. Rozvíjí se zhruba do hodiny po použití alergizující potraviny. Nejčastějším alergenem u dětí je bílkovina z kravského mléka. Též viz odkaz: Potravinová intolerance.

 

Potravinová intolerance

Metabolická porucha, na jejímž pozadí je nedostatečná funkce trávících enzymů, nemající nic společného s reakcí imunitního systému. Klinicky se projevuje obvykle poruchami trávení Též viz odkaz: Potravinová alergie.

 

Prebiotikum

Jde o nestravitelnou složku potravin nezbytnou pro správnou funkci střevní mikroflóry. Též viz odkazy: Vláknina a Fruktooligosacharidy.

 

Probiotikum

Jde o živý organismus dodávaný v podobě doplňku stravy, který má zlepšit osídlení střevní flóry.

 

Protein (bílkovina)

Základní stavební kámen organismu, na němž stojí lidský život. Stavebními kameny bílkovin jsou aminokyseliny. Energeticky jsou méně bohaté než tuková tkáň, ve kterou se nikdy netransformují. Konzumace proteinů stimuluje produkci serotoninu a tím omezuje pocit hladu. Základní dělení proteinů je podle jejich původu: živočišné a rostlinné.

 

Proteinová (bílkovinná) dieta

Způsob redukce tělesné hmotnosti za použití přípravků o vysokém obsahu bílkovin, nízkém obsahu sacharidů a tuků a nízké energetické hodnotě

 

Proteosyntéza

Proces tvorby proteinů.

 

 

Q

 

 

R

Rostlinné proteiny

Pocházejí ze stravy rostlinného původu a neobsahují všech devět esenciálních aminokyselin.

 

Rozpustná vláknina

Při styku s vodou vytváří gelovitou hmotu, která fermentuje a stává se zdrojem energie. Mechanicky vyvolává pocit zasycenosti. Přirozeným zdrojem je ovoce bohaté na pektin (jablka, hrušky, banány, pomeranče, atd.), psyllium, glukomanan, ovesné vločky, cereálie, atp. Podílí se na vychytávání cholesterolu a zpomaluje absorpci sacharidů.

 

Rychlé proteiny

Proteiny, které jsou rychle stravitelné. Příkladem je syrovátkový (whey) protein.

 

 

S

Sacharidy (glycidy, karbohydráty, uhlohydráty, uhlovodany, „cukry“)

Jedna ze tří základních živin (vedle bílkovin a tuků). Podle délky řetězce se dělí na jednoduché sacharidy a polysacharidy. Štěpí se na konečné jednoduché cukry – např. glukózu, která je primárním a okamžitě použitelným zdrojem energie. Jeden gram sacharidů je ekvivalentem energie odpovídající 4 kilokaloriím. Glukóza se v organizmu skladuje ve formě tzv. živočišného škrobu (glykogenu).

Nízkomolekulární sacharidy jsou rozpustné ve vodě a mají sladkou chuť (na výrobcích se označují jako podskupina sacharidů větou „z toho cukry“). Makromolekulární sacharidy jsou většinou bez chuti a ve vodě nerozpustné.

 

Serotonin

Jeden z hlavních neurotransmiterů nervové soustavy. Ovlivňuje náladu a chuť na sladké. Též viz odkaz: Neurotransmiter.

 

Svalový tonus

Přirozené a vůlí neovlivňované napětí kosterní svaloviny.

 

 

Š

Špatný cholesterol

Viz odkaz Low Density Lipoproteins

 

 

T

Termogeneze

Produkce tepla.

 

Triglyceridy (Triacylglyceroly, TAG)

Největší rezervoár energie uložené v tukové tkáni. TAG mají rovněž transportní funkci. Vysoká hodnota TA zvyšuje kardiovaskulární riziko.

 

Tryptofan

 

Prekurzor (látka k výrobě) serotoninu.

Vitamíny

 

Tuky (Lipidy)

Energeticky nejbohatší makronutrient. Též viz odkaz: Lipidy.

 

 

U

 

 

V

Vitamíny

Látky nekalorické povahy mající rozhodující význam pro biochemii lidského organismu. 13 druhů vitamínů se dělí do dvou hlavních skupin: Ve vodě rozpustné a rozpustné v tucích (liposolubilní).

 

Volný radikál (kyslíkový radikál)

Velmi nestabilní reaktivní částice s lichým počtem elektronů, která má tendenci se stabilizovat vychytáváním elektronů ze sousedních molekul. Sám sebe tím stabilizuje, ale molekulu, které elektron odebral, poškozuje. Navíc tím navozuje řetězec destruktivních reakcí v postižené buňce. Jejich negativní působení korigují tzv. antioxidanty (zhášeče) – například Vitamin C, E, glutathion, atd.

 

Vláknina

Obtížně vstřebatelná složka potravy, rezistentní na působení trávicích enzymů, nezbytná pro správný střevní transit, absorpci žlučových kyselin a cholesterolu. Hraje důležitou roli v prevenci rakoviny tlustého střeva. Základní složka tzv. zbytkové stravy.

 

Vyvážená dieta

Dieta s kvalitativně i kvantitativně vyváženým obsahem nutričních složek, určená k dlouhodobému udržení normální tělesné hmotnosti.

 

 

W

 

 

X

 

 

Y

 

 

Z

 

 

Ž

Živočišné proteiny

Pocházejí ze stravy živočišného původu a obsahují všech devět esenciálních aminokyselin.